Folklórní soubor "Úsměv" z Horní Břízy předváděl, že jsou v Plzni "hezký holky" nebo že si plzeňské pivo zaslouží chválu. To ovšem nebyl žádný objev. Tím amatérský soubor, jehož složení zahrnovalo mladou, střední i starší generaci, nepřekvapil. Úctu publika si postupně získával poctivým uměleckým přístupem, precizní vypilovaností všech čísel, uměním si vyhrát a udělat si legraci sami ze sebe, což je vzácné zejména u ženské složky. Udělat ze sebe staré tanečníky z Nýřan a předvádět při tom taneční umění, na to je potřeba skutečná porce smyslu pro humor. Opravdu mladých členů mezi nimi příliš není. Tahouny jsou vedoucí a choreografka v jedné osobě Věra Rozsypalová, jejíž průvodní slovo je sice poněkud ospale naučné, ale moudře laskavé. Jako zpěvačka překvapuje mladistvým hlasovým témbrem a přirozeností výrazu. Partnerem na jevišti je jí Václav Dolejš, zestárlý bard, jehož hlasový projev je zemitý a navozuje pocit důvěry a bezpečí. Dařilo se mu proto i vtahování publika do hry a do společného zpívání. Kapela pod vedením Heleny Žilákové doprovází spolehlivě a nesnaží se o předvádění a o sólistické výkony. Soubor je jako celek technicky vyvážený a má výrazné protagonisty - pár manželů Jílkových a Jaroslava Pokorného, na jehož poťouchlostech je založena většina špílců. Dramaturgicky soubor čerpá z okolí svého působiště a jde historicky až do 16. století. Stále při tom upřednostňuje humor jako základ celého svého počínání. Tak se dozvíte, jak se stepuje v dřevácích, jak se tancuje s hadrovou pannou, jak se hraje na fanfrnoch a co je to rejdovák a také jak se dělá slepičí a kohoutí tancování. Vrcholným číslem je určitě soubor hrající na hrábě a to s citem, technikou, dynamikou a odpichem, od tempa " ála krávy jdou" až po "kraválo-kraválossimo" a to prosím rytmicky naprosto precizně, přestože nechybí mateník! A tak "hráběcí štandrle" sklidily největší úspěch. Také díky Jaroslavu Pokornému jako hráběcímu kapelníkovi (hrajícímu při tom na koště...)

Členové souboru z Horní Břízy sami sebe identifikují jako plzeňské seveřany, ale jejich základní devíza se odráží v jejich názvu - "Úsměv". A je to úsměv laskavý a moudrý, který pohladí po duši a rozjasní ji do dalších dnů. Byla to milá tečka za letošní F Scénou.